A budeme to hrát i příště? Prosím …

A co? Přece Kahoot! Žáci jsou zatím zcela bez rozdílu nadšení. A já jako učitel také. Moje cesta ke Kahootu! nebyla úplně přímá. O aplikaci jsem věděl, spousta kolegů ze zahraničí o něm psala s nadšením, ale mě nějak soutěžní koncept nezaujal. Poměrně dlouho používám Socrative a Kahoot! jsem bral jako mnohem méně využitelný nástroj. Tedy než jsem ho pořádně vyzkoušel a hlavně se trochu zamyslel nad správným způsobem jeho použití.

Neodpustím si trochu delší úvod. Kahoot! je založen na principu soutěžení. Takže dáte otázku a žáci mají v časovém limitu odpovědět. Hodnotí se správnost a hlavně rychlost. Tohle se mi vlastně moc nelíbí. Vždy budou ve třídě žáci, kteří prostě soutěžení nemají rádi, mají pocit, že nemůžou vyhrát a nejsou pak dostatečně motivováni. Jenže proč vidím tolik článků o tom, že je Kahoot! skvělý? Začal jsem trochu pátrat a zjistil jsem, že za celým systémem stojí tým z Norské univerzity. Že jednotlivé funkce jsou do systému přidávány na základě výzkumů z oblasti pedagogiky, nejdříve jsou testovány pouze menším počtem uživatelů a nasazeny jsou až po skutečném ověření. Že každý prvek je v systému promyšlen (například počet znaků v otázce a odpovědi) atp. No, tak dejme tomu šanci.

Pokusím se vás v sérii několika článků provést systémem Kahoot!, hlavně ale popsat jeho konkrétní použití ve třídě. Vyzkoušejte ho, určitě to stojí za to.

Jak to funguje?

Kahoot! je webová aplikace, takže ji můžete používat na jakémkoliv zařízení připojeném k Internetu. Žákům tedy stačí chytrý mobilní telefon, tablet nebo počítač. Stejné je to i u učitele, ale tam doporučuji tablet nebo počítač, protože z něj promítáte a chytrý telefon občas některé informace nezobrazí. Od září 2016 má Kahoot! i žákovskou aplikaci pro iOS a Android.

Hra začíná – učitel pomocí svého zařízení připojeného k projektoru spustí test. Zobrazí se číselný PIN, který žáci zadají do svého zařízení. Pak zadají své jméno a čekají na spuštění. Učitel má na projektoru přehled přihlášených žáků (jména a počet).

A jdeme na to – učitel spustí první otázku. Ta se zobrazí pouze na projektoru. Zařízení žáků slouží jen jako „odpovídátko“. Na odpověď je časový limit (nastavuje ho učitel při tvorbě testu) a žáci odpovídají. Odpovědi jsou označeny pomocí barev a geometrických tvarů. Rozhoduje správnost a rychlost. Po uplynutí limitu se na projektoru zobrazí správná odpověď a zařízení žáků se výrazně obarví zelenou nebo červenou barvou.

Dalším krokem je zobrazení průběžného pořadí. A tak probíhá každá další otázka.

Na první pohled obyčejná soutěž. Ale zkuste hru spustit podruhé a uvidíte, jak se začnou snažit i pomalejší žáci. Celé rozhraní aplikace je graficky moc povedené, hravé a jednoduché. Díky tomu, že je otázka zobrazena jen na projektoru, žáci jsou mnohem více zapojení do celého dění.

No a to je všechno. I když to z popisu může vypadat nezajímavě, funguje to. Sám jsem si to ověřil – a nejen já. Podívejte se například na článek Jana Jůzla.

Začínáme s Kahoot!em

Postupně si projdeme celý systém od založení účtu až po tvorbu vlastních testů a spuštění ve třídě. Naučíme se vyhledávat testy jiných učitelů atd. Pro nedočkavé alespoň jeden odkaz:

Registrace učitele na www.getkahoot.com.

Jinak určitě si stojí za to přečíst blog autorů, najdete v něm spoustu nápadů.